23.06.16

Gladiator Race 2016

Hey hi hello! :)
Po půlroční neaktivitě shame on me mám konečně dostatek času, chuti a zajímavých zážitků na to, abych se odhodlala k napsání dalšího článku. :D

Rok se s rokem sešel a naše parta v téměř totožném složení jako minulý rok pod názvem "Záďa tým" vyrazila letos bez Zádi jako "HÁ tým" (reprezentace H-centra, kde polovina z nás pracuje a zbytek tam chodí sportovat) na Gladiator Race do Holic.

HÁ tým!
Co je vlastně Gladiator Race? Překážkový "extrémní" terénní závod, kde běžíš, brodíš se bahnem, přelézáš vše možné, přeskakuješ vše možné .. :D

Zkušenosti z minulého roku nám dosti pomohly při balení a věděly jsme, že staré ošoupané boty (který při závodu na 90% ztratíš. nebo aspoň zčásti) a oblečení "bez citové vazby" (který roztrháš nebo se ti ho váážně nebude chtít prát) je nutností. 

Hned po příchodu do areálu nás vyděsil pohled na čtvrtou překážku, jíž byla krásná nová multifunkční konstrukce. Bohužel to co se na ní dělalo už tak krásný nebylo. Ručkování na houpajících se okách a provázcích, padající lidi a angličákující spousta lidí ve vás vyvolaly chuť otočit to a utéct. :D Nicméně jsme statečně zatnuly zuby a pokračovaly dále. Po menším problému s registrací (jaký máme startovní čísla??) jsme se hned vrhly na obsah dárkové tašky, jejíž součástí byla i proteinovka (prej aby bylo co sníst po závodě .. hm .. padla hned :D). Pak jsme nahodily oblek a nafotily asi tak 255874 foteček, každý s každým a tak, protože není důležitý vyhrát, ale vyfotit se. :D¨

Ona suprácká konstrukce
Foto: gladiatorrace.rajce.net
S blížícím se startem u někoho narůstala nervozita, u někoho panika, u někoho nic. :D Většina holek chtěla běžet na pohodičku, já si to po minulém roce chtěla zkusit hecnout a tak jsme se domluvily s Kamčou, že fakt poběžíme. Rozhodnutí jsem litovala asi po deseti minutách, ale o tom za chvíli. :D 

10:44 byl náš startovní čas. Startovní čísla okolo 180 a opravdu doporučuji přihlašovat se na závody tohoto typu včas a brzo, protože trať nebyla poničená, nebyly tam fronty lidí a o to víc si to člověk užije.
Těsně před startem dostanete na podpis revers, jakože když tam náhodou umřete, nebo se aspoň zraníte, můžete si za to sami a nikoho to nezajímá a nechají vás trpět v bahně ne dobře, záchranka tam byla. :D Povzbudivý. :D

Hned po startu klasika, zvednutí štěněte. Toho pivního. Následoval přeskok ohně, u kterého vám zubící se podlý hasič vždy při skoku plamen zvedl. Viděla jsem i pár lidí chytajících se po přeskoku s trpícím výrazem za holeně. Au. :D Další překážka navršené balíky slámy a jejich přelezení. Překážka, na které jsem se minulý rok sekla (jsem srabík a bojím se pádu). Tenhle rok jsem jí překonala a ani nemrkla. Fakt jsem měla radost z tohoto posunu. (Hodně mi v tom pomohlo absolvování lanovýho parku na cykláku, ale to je jiná story. :D) 
Ale potom. Hned za balíky slámy se tyčila ona zlověstně vyhlížející konstrukce. Před startem jsme vymyslely lenochodí spořící taktiku alá "vyskočíme na první oko ať to vypadá že se snažíme, pak se jakože s vypětím všech sil pustíme a půjdem rovnou angličákovat, ať ušetříme energii". Jenže to by Andy nemohla být bejček a nemohla by si říct že to dá. Takže jsem tam vyskočila, přeručkovala asi pět ok za mohutný podpory publika a organizátorů, ale pak se mi smekla ruka, spadla jsem a angličákovala stejně. Padlo pár sprostých slov, díky rychlému angličákování (natrénováno z mých superzabijáckých tréninků :D) jsem dohnala o 20s dříve startující Kamču a běžely jsme spolu. Teda, spíš Kamča běžela a já za ní funěla. Běhá půlmaratony a jak se jí to hodilo. Běžci na tom závodu měli strašnou výhodu, překážky jsme překonaly vesměs všechny stejně a rozdíly v čase byly pak hlavně o tom, kdo má naběháno. Naneštěstí jsem hrozně soutěživý člověk a nepřenesu přes srdce, když mi někdo utíká, takže jsem se nejdřív snažila držet krok a po zbytek závodu byla dost vytavená.

Fotka která mě fakt pobavila :D První bahýnko, ještě jakžtakž čistý
Foto: gladiatorrace.rajce.net
Společně jsme se prošly prvním bahnem, které bylo asi tak 1000x hustší a tím pádem zlověstnější než minulý rok. Nejen, že jsme měly co dělat, aby jsme tam nenechaly boty, ale i celé nohy. Párkrát se nám stalo, že se nám zasekla noha od kyčle níž a prostě nešla ven. :D 
Po bahně na nás čekalo nepříjemné překvapení v podobě skoku do rybníka a podplavání loďky. Po dost velkým kyslíkovým dluhu z tahání končetin z bahna se fakt skvěle plavalo, ještě jak vás ta ledová voda pohltí a všechno vám stáhne. Všichni plavali prsa na princeznu s hlavou nad vodou, chtěla jsem bejt hustá a plavat kraul, nakonec z toho vznikl paskvil alá kraul s hlavou nad vodou, protože jsem to prostě neudejchala. Podplavání loďky byla největší noční můra, bála jsem se, že se vynořím pod ní, ale naštěstí cajk. Zbytek rybníka jsem pak prošla srabe protože ruce už to nedávaly a běželo se dál, následovalo další bahno proč se neušpinit hned po umytí který bylo ještě hustší než to předtím a hlavně se z něj nedalo moc bez pomoci vylézt jak se to smekalo. Díky bohu, že jsme byly ve dvou. Vylezly jsme s nohama nabalenýma bahnem do velikosti pořádně huňatejch bačkor, takže jsme ho shodily a pokračovaly dál.

Překážka pro spidermany
Foto: gladiatorrace.rajce.net
Po absolvování pár lehčích překážek (přelezení sítě, podlézání buňky..) přišlo zlo v podobě třímetrového kontejneru. To už mi Kamča prchla bohužel, bohudík a já se tak musela s kontejnerem poprat sama. Minulý rok se hned našel ochotný muž, který mi pomohl, letos ne. A jelikož nesnáším se doprošovat, po dvou minutách dost vtipné marné snahy tam vyšplhat jsem odešla angličákovat se slovy pořadatele "no to snad ne". Nojo, líná huba holý neštěstí. :D
Jedna z dalších překážek? Vyběhnout po "zdi" se zemí svírající úhel cca 45 stupňů. Jsem snad spiderman? Mezi tím, než se tam dopracuje dvojice přede mnou naštěstí nasbírám dost energie a vyběhnu tam na první pokus. To mi trochu zlepší náladu po neúspěšným kontejneru.
Další část byla hodně běhací na otevřeném travním prostoru, který v tom vedru příjemný nebyl. Začínám dost litovat kompresek, v nichž jsem nikdy tak dlouho neběžela a které mi až nepříjemné zabírají proti lýtku a stahují mi ho tak, že to bolí. Občas nějaká překážka v podobě bahenní jámy nebo dřevěných kolmých stěn (které jsem zdolala sama, cha). A potom proběhnutí okolo jedné z pořadatelek, která křičela: "dobřeee! pojď! jsi kousek za půlkou!" Cože? Jak za půlkou? Já myslela, že jsem v cíli. Se smutným výrazem přidávám a snažím se z představy ještě jednou takového utrpení nezhroutit. :D
Následuje náběh na onu skvělou konstrukci, která byla již na začátku, tentokrát zde lezeme po zešikmeném žebříku zády k zemi. Celkem pohoda.
U občerstvovacího stánku se po zkušenosti z Hradubického běhu (kde jsem se napila a po zbytek běhu žbluňkala) vodou jenom poleju a běžím dál.
Nepříjemný byl šplh. Počítala jsem s tím už od začátku, hned po pověšení se na lano a pokusu se vytáhnout o centimetr jsem to vzdala a dala si dalších dvacet angličáčků. :D

Andy style aneb úsměv a peace na všechny fotografy v dosahu :D
Foto: gladiatorrace.rajce.net
Potom opět dloouhá předloouhá běžecká část po polní cestě, během níž nás čekalo pouze crossfiťácké přemístění pneumatiky (to jsem si vždy chtěla zkusit a přišla jsem si u toho fakt drsně) a hod oštěpem do balíku alá dalších dvacet angličáčků v kapse hlavně že jsi "tělocvikář". Atletika bude vtipná.
Jako tradičně ke konci závodu jsem se rozběhla a začalo se mi běžet fakt krásně, možná i tím, že okolo nebylo moc zeleně, na kterou mám alergii. Takže jsem předběhla i pár lidí s číslem o 100 nižším než bylo mé číslo, vyslechla si pár komplimentů a super hecovacích pokřiků a vřítila se do posledního bahna, kde jsem málem zůstala. Zoufalý brodění se po všech čtyřech s vidinou cíle. Který byl ještě celkem daleko. I tak ale jako v každém bahně pózuju nafrněná a usmívám se na všechny okolo když umíráš, musíš aspoň vypadat dobře.
Dále moje oblíbená překážka, vytáhnutí pneumatiky na laně vzhůru a spuštění dolů. Předeženu dva týpky a hrdě běžím dáál no, spíš rychle jdu. :D
Třetí a zoufale doufám že poslední úkol na konstrukci. Přelézt celou konstrukci po síti. Nebylo příjemný lízt po síti s oky tak velkými, že bych tam snad i propadla, ve výšce cca 5 metrů. Potkávám holky, které jsou na konstrukci taky, ale u úkolu č.2. Vyměníme si zoufalé pohledy a jedeme dál.

Čeká mě zabijácká poslední překážka. Něco okolo dvou metrů vysoká k zemi kolmá dřevěná stěna. Přiběhnu k zoufalému týpkovi stojícímu u ní, nabízí mi pomoc, s jeho asistencí se vyškrábu nahoru a nabízím na oplátku pomoc já jemu. Což by byl geniální nápad, kdybych byla Arnold. Vzhledem k týpkově nabouchané figuře jsem se na tom vytavila snad úplně nejvíc. Ale vzájemná pomoc je na Gladiatoru to nejdůležitější a tak jsme to po dvou minutách boje nějak dali (vytáhl se rukama a já ho tahala za nohu, doufám, že byl dobře protažený, jinak si myslím, že tříslo nepřežilo. :D) Krátký doběh do cíle, u něhož stála usmívající se Kamča s medailí na krku a vypadala, jako kdyby ani žádný závod neběžela.

Before/after.
Ani se nekoukám na čas, s úsměvem dobíhám do cíle, beru si medaili a čeká nás nejhorší úkol z celého Gladiatora - dlouhá sprcha ledovou vodou. Ani v tom vedru to nebyl příjemnej zážitek. :D
Po vzpamatování se z tý ledárny nafotíme pár haha vítězných foteček a šupajdíme s výborným domácím müsli k cíli povzbuzovat holky. Dobíhají 45 min po nás, jedna jen v ponožkách, druhá v botách té druhé. Opět došlo ke ztrátám, ale hlavně, že jsme všichni živí. A zdraví. V rámci možností. O odřeninách, šrámech a modřinách po celém těle nemluvě. :D

Večer při zveřejnění výsledků na mě čekalo příjemné překvapení. S časem 1:17 jsem doběhla jako desátá nejlepší žena a jako 170. ze všech 1200 přihlášených. Závody mě baví i samy o sobě, tohle mě ale ještě víc nakoplo se jich zúčastnit i do budoucna trochu tomu i uzpůsobit trénink a snažit se o nějaká lepší umístění.
Fakt doporučuji všem, co mají rádi výzvy, rádi se nějak překonávají a chtějí si buď užít zábavný den s přáteli, nebo si máknout a užít si zajímavou trať a vyzkoušet nové věci. :)

Medailováá :)
Takže v září už je u mě na plánu další Gladiator a v říjnu nejspíše i Spartan Race.

Co vy? Účastníte se nějakých podobných závodů? A jaké jsou dojmy? :)
FACEBOOK / INSTAGRAM

04.11.15

Přehled pečiva v ČR

Ahojda,
to, že tmavé pečivo zas tak zdravé není, víme asi všichni, ale vyznat se ve všech druzích, které nesou v názvu slovo "-zrnný", popř. cereální a podobně, už je horší. Rozhodla jsem se tedy zužitkovat své nově nabyté informace ze školy (volitelná výživa je prostě nejlepší) doplněné informacemi z knih a sepsat vám, co se za těmi nicneříkajícimi názvy vlastně skrývá. :)



Jaké pečivo brát?
Žitné - Obsahuje minimálně 90% žitné mouky. Žitná mouka je lépe zpracovatelná pro lidský trávící trakt, má vysoký obsah vlákniny, minerálů a vitamínů, má i nižší glykemický index, takže je vhodnější do redukčních diet (zasytí na delší dobu).
Celozrnné - Obsahuje minimálně 80% celozrnné mouky. Celozrnná mouka je pro tělo přiznívější opět vyšším obsahem vlákniny a dalších látek. Bohužel se rychleji kazí, než mouka bez obalových částí, proto se používá častěji mouka necelozrnná, popř. se do pečiva pak přidávají látky, které kazení brání či ho zpomalují.
Staročeské - Minimálně 70% žitné mouky.
Selské - Minimálně 60% žitné mouky.
Žitno-pšeničné - Už není tak skvělé, ale v nouzi se to dá - obsahuje minimálně 50% žitné mouky a minimálně 10% pšeničné mouky.

Jakému se raději vyhnout obloukem?
Pšeničné - Obsahuje minimálně 90% pšeničné mouky. Pokud nedržíte bezlepkovou dietu (která je, btw, u lidí, kteří netrpí alergií na lepek, zbytečná) konzumace pšeničného pečiva vám samozřejmě (v rozumném množství) neuškodí. Ale ani neprospěje. Nízký obsah vlákniny, minerálů, vysoký glykemický index, díky kterému máte brzy znovu hlad..
Tmavé - Vůbec nemusí být z celozrnné ani žitné mouky, může být pouze dobarveno karamelem/opraženou moukou.
Cereální - Jakékoli obilí (i pšenice) je cereálie. Pouze tah výrobců, jak nalákat zdravě se stravující část lidstva na klasické pečivo.
Vícezrnné - Obsahují pšenici a žito v neurčitém podílu a k tomu ještě další obilovinu, olejninu či luštěninu minimálně v 10%. Nikdo vám ale nezaručí, že zbylých 90% není pšeničná mouka.
Speciální - To samé, jako vícezrnné pečivo, s tím rozdílem, že kromě obilovin, olejnin a luštěnin moou být zastoupené i jiné potraviny, jako např. zelenina, různé plody, mléčné výrobky ..

Doufám, že vám článek trochu usnadní dlouhé přemýšlení v supermarketu, co si teda za pečivo vzít .. mně osobně tyto informace hodně pomohly. :)

Jaké pečivo si nejčastěji kupujete?
FACEBOOK / INSTAGRAM

15.09.15

Acro Yoga Challenge s Ellie

Ahoj,
nedávno jsme si s Ellie řekly, že bysme rok po našem prvním společném videu o Neera detoxu (které jsem omylem smazala společně s mým YouTube O.o) mohly natočit nějaké další. A jelikož je zrovna v módě "acro yoga challenge" aneb snaha o provedení pozic z jógy ve dvojici, rozhodly jsme se přidat ke světovým Youtuberům a natočit jí taky. Užijte si naše pády stejně, jako jsme si je užily my :D

29.07.15

Jak zrychlit metabolismus

Ahojky,
kdykoliv jsem se někde zmínila, že se mi povedlo během pár měsíců zrychlit bazální metabolismus o 1000 kcal na den, padlo několik dotazů, jak jsem to udělala, co mi k tomu pomohlo .. tak jsem se rozhodla sepsat článek s návodem "pro všechny" a všichni díky tomu budejme moct víc jíst, juhuu :D . :)


1) Pohyb. To je asi jasné, je to jeden z důležitých pilířů na urychlení spalování. Jakýkoli pohyb se počítá. Nejlepší je na to silový trénink (svaly nám pálí přijatou a uloženou energii a ty nejrychleji získáme právě oním posilováním) a HIIT (během klasického kardio cvičení také spalujeme, ale u intervalového cvičení spalujeme i několik hodin po tréninku).

2) Pravidelná strava. Pokud tělo nehladoví a má pravidelný příjem kvalitní stravy, nemá potřebu si tolik ukládat do zásob.

3) Stravování v klidu. Pokud budete jíst ve spěchu nebo u toho dělat dalších tisíc věcí, moc klidu na průběh metabolismu tělu nedáte.

4) Dostatek stravy. Tohle s vykřičníkem! Jinak jde o začarovaný kruh. Pokud budete jíst málo, sice se třeba krátkodobě tuků zbavíte ale pak přijde jojoefekt a jste v háji ale co se týče dlouhodobého hlediska, metabolismus se vám bude rapidně zpomalovat a budete nuceni jíst méně a méně. A tloustnout, i když sníte za celý den to, co vaše rozumně se stravující kamarádka k večeři. A toho docílit nechceme. :) Proto rapidní diety nikam nevedou.

5) Skořice. Sypu tuhle potvůrku, kam se dá. Do dezertů, ovesné kaše, někdy i do vody, do čaje .. má termogenní efekt, čímž podporuje spalování.

6) Chilli. Opět ho cpu všude. Začněte s malou dávkou a postupně můžete zvyšovat, po nějaké době užívání už ani tolik nepálí. :) Opět termogenní efekt.

7) Zelený čaj. Nejlépe nějaký kvalitní sypaný, ale i ty z pytlíku poslouží svému účelu. Já osobně ho piji dvakrát denně, ráno nalačno a po obědě.

8) Zázvorový čaj. Také jeden z čajových spalovacích pomocníků, doporučuji pít na večer, podporuje i klidné spaní. Já ho piji jedenkrát denně právě před spaním. A existuje i super vychytávečka, zelený čaj se zázvorem. :D A zázvor jako koření je také super.

9) Káva. Pořád se spekuluje, jestli je pro nás příznivá, nebo ne, ale pokud se bavíme o rychlosti metabolismu, té pomáhá určitě. Nejlepší je pít kafe před tréninkem (ne ve večerních hodinách). U lidí, kteří pijí kávu často, nemusí tolik fungovat. A bavíme se samozřejmě o černé kávě bez mléka a bez cukru, jinak se spalovací efekt ruší. :)

10) Prasečák. Přežírací den jednou za čas metabolismu pomáhá opravdu dost a rozhodně se nemusíte bát, že po jednom dni špatné stravy přiberete. Jeden den v týdnu/měsíci (záleží na vašem cíli, kilech navíc atp.) si prostě dopřejte cokoli a jakékoli množství toho, na co máte chuť. Bez výčitek. :)

11) Hodně vody. Voda je základ našeho těla a vyplatí se naučit se pít čistou vodu, popř. minerální vodu a jiné nápoje brát jen jako občasné zpestření.

12) Voda s citronem. Nejlépe teplá, alespoň 0,4l, ráno na lačno a s půlkou citronu stačí. A pokud máte chuť na limonádu, taky pomůže. :)

13) Pořád v pohybu. Teď si nepředstavujte, že vás budu celý den nutit někde běhat nebo zvedat činky, to vůbec. :D Ale pokud můžete, hýbejte se. Jakkoliv. Pokud si doma něco čtete, můžete u toho třeba tancovat nebo hýbat nohama/rukama/hlavou, v práci choďte za kolegy osobně místo toho, abyste jim volali, dobrovolně choďte do schodů, pěšky na nákup, místo sezení v autobuse stůjte, večer se u televize protahujte .. i tyhle "maličkosti" dokáží ve výsledku, když se nasčítají, udělat hodně.

14) Zimaaa. Venku se trochu ochladí a hned vytahujete bundu? Chyba. Dokud je zima jakžtakž snesitelná (a nebojíte se nachlazení) snažte se být oblečení co nejmíň zní to blbě, ale jinak to napsat nešlo. :D To samé v zimě, než zatopíte, zkuste to pár dní vydržet a třeba si zvyknete. Tělo bude muset na "zateplení" spalovat svojí energii a aspoň neutratíte za energii z elektrárny. :)

15) Žádný alkohol. Když pijete alkoholické nápoje, tělo přednostně využívá jako energii právě alkohol a cukry nebo tuky přijaté z potravy ho nezajímají. Tak je uloží.

16) Bílkoviny. Zhruba polovina energie, kterou přijmete tím, že sníte něco s vysokým obsahem bílkovin, je použita na to, aby se daná proteinová potravina strávila. A to je super. :)

Tak, vypsala jsem vám tu seznam toho, co se spalováním pomáhá mně, a teď bych se ráda dozvěděla, co na zrychlení metabolismu používáte vy. Podělte se v komentářích! :)

18.07.15

První týdny s Intuitive Eating

Zdravím,
už zhruba dva roky pro sebe hledám vhodný způsob stravování, který bude mému tělu vyhovovat, nebude ho ničit a nepovede k žádným komplikacím. Na chvíli jsem si myslela, že toto pomyslné vítězství získalo IIFYM, ale poté, co jsem se zamyslela a zjistila, že mám stále problémy s přejídáním, a že mi ani moc nevyhovuje plánování (ala když jsem si naplánovala, že si dám k večeři tvaroh, vůbec jsem na něj pak neměla chuť), udělala jsem razantní krok, odinstalovala KalorickéTabulky z mobilu to byla pro mě ještě pár dní předtím opravdu hororová představa :D a rozhodla se stravovat podle aktuálního hladu, chuti a pocitu.

Čekala jsem, že to bude peklo. A ono vůbec. Po počítání a plánování se mi ani nezastesklo, nemám sklony jíst, i když jsem plná, i když nemám hlad, kdykoliv se nudím, nemám potřebu jíst tuny nezdravých věcí .. prostě je to úplně bezva! :)

Už jsem totiž začínala být vším tím počítáním úplně posedlá. Tabulky byly na mém mobilu otevřeny nejčastěji ze všech aplikací, místo jídla na talíři jsem viděla jen obsah tuků, bílkovin a sacharidů a nedokázala jsem si vychutnat neplánovaný pokrm bez toho, abych přemýšlela, kolik čeho obsahuje a jestli tím náhodou něco nepřešvihnu. A když jsem si náhodou nestihla ráno naplánovat jídlo na celý den, bože, to bylo peklo! :D

Samozřejmě, i když jsem zahodila Tabulky jako program, jistý pozůstatek mám v hlavě. Vím, jaké potraviny obsahují hodně tuků, jaké hodně bílkovin, jaké spoustu sacharidů. Ale nevím kolik. Takže jediné, v čem mi mé znalosti pomáhají, je to, že se snažím jíst jídla s co nejvyšším obsahem bílkovin.
Když jsem jela podle IIFYM, kolikrát už jsem ani neměla chuť na běžná jídla jako je maso, zelenina, luštěniny .. jediné, na co jsem dokázala myslet bylo to, abych si do maker nacpala nějaký ten kousek čokolády a pak jí stejně z výčitek snědla celou a ještě pár sušenek k tomu nebo čehokoli jiného "ne 100% clean". Jak jsem zmiňovala v minulém článku o přejídání, snažím se teď jíst z drtivé většiny zdravě, protože jakýkoli kousek pochutin ve mě způsobuje pocit, že už jsem to pokazila a mohu/musím to dojíst celé. S "intuitive eating" se mi tenhle problém vyřešil sám, nemám totiž na prasárny ani chuť. 

"Intuitive eating" je v podstatě nejběžnější systém stravování na světě. Stravuje se tak každý, kdo nikdy nepřičichl k fitness, dietám či poruchám příjmu potravy. Prostě jíte, na co zrovna máte chuť. Dokud máte hlad a nejste přejedení. Tělo si samo řekne o živiny, které zrovna potřebujete, a to prostřednictvím toho, na co máte chuť. Pokud to tedy nejsou smažené a tučné prasárny, to pak není řeč vašeho těla, ale vašich chutí.  
Bohužel, kdo někdy své stravování více řešil, už se dokáže hůř té posedlosti kontrolou zbavit a jíst "intuitivně" může být sakra těžké. A proto se snažím být důkazem toho, že to jde. Dopracovala jsem se k tomu sice až po několika letech v bludném kruhu, ale přeci. :)

Nemám nic proti přesně naplánovaným jídelníčkům, rozumným "dietám" a výživovým poradcům dobře, u těch poradců proti jak kterým. Ale věřím, že zdravý a spokojený "fitness život" jde mít i bez toho. Bez posedlosti jídlem. 

A co vliv na postavu? Nebudu tloustnout/hubnout/ztrácet svaly, když si nebudu přesně počítat, kolik čeho sníst? Pravděpodobně ne. Při racionálním stravování a rozumných porcích to, hádám, nehrozí. Uvidím za pár týdnů. :)


08.07.15

Recept: Kakaové vločkové muffiny

Ahoj,
konečně je venku o něco menší pařák a dá se zase něco vytvářet v kuchyni. Dlouho jsem neměla muffiny, tak jsem si jedny upekla a rozhodla jsem se, že se s vámi o ně podělím, protože jsou opravdu výborné. :)


Ingredience:
80g mletých ovesných vloček
20g nemletých ovesných vloček
150ml polotučného mléka
1ks vejce
10g holandského kakaa (jedna lžíce)
3g skořice (jedna lžička)
15g medu (2 lžičky)
1 lžička prášku do pečiva
1ks banán

Mleté i nemleté vločky namočíme do mléka (můžeme nechat namočené přes noc, nebo namočíme cca půl hodiny před pečením).
Banán nakrájíme na kostičky.
Vejce si oddělíme na bílek a žloutek, bílek vyšleháme do sněhu.
Žloutek smícháme s medem, skořicí, kakaem, vločkami v mléce, banánem a nakonec přidáme sníh z bílku a prášek do pečiva.
Muffiny můžeme ještě něčím ozdobit (já použila kuličky rybízu) a dáme péct do předehřáté trouby na 180°C na cca 25 minut.
Z uvedené dávky mi vyšlo 11 muffinů. :)


Nutriční hodnoty na jeden muffin:
67 kcal/ 280,3 kj
Bílkoviny: 2,5g
Sacharidy: 9,9g
Tuky: 1,4g
Vláknina: 1,3g

FACEBOOK / INSTAGRAM

30.06.15

Boj s přejídáním

Zdravím všechny čtenáře :)
Článek na toto téma chci napsat už dlouho, ale pořád jsem se k tomu nemohla odhodlat. Buď jsem zrovna přejídáním trpěla a neměla jsem tak zrovna moc co poradit, nebo jsem byla v "mezifázi" mezi dvěmi "overeating" obdobími. A protože je fakt těžké se z toho kolotoče dostat, a vím, že touto poruchou trpí čím dál více lidí, chci vám říct o tom, jak jsem se s tím snad už nadobro vypořádala já. Třeba to někomu pomůže. :)


Jak u mě přejídání probíhalo?
Začalo to jako pozůstatek PPP, kterou jsem si prošla předtím. Zbavila jsem se sice ostatních projevů té "nemoci", ale tenhle mi zůstal. Zezačátku to nebylo tak hrozné. Dala jsem si třeba kousek čokolády, pak měla pocit viny a dojedla jí celou, s myšlenkou že "stejně už jsem to zkazila tím jedním čtverečkem, tak to už je jedno." Což byla samozřejmě blbost, jeden čtvereček by opravdu můj stravovací režim neohrozil.
A ani ta celá tabulka by jednou za čas nebyla tak hrozná, bohužel ale pak moje myšlení přešlo na ještě horší styl ala "už jsem to zkazila tou čokoládou, tak už můžu sníst, co chci" a skončila jsem tak třeba u několika čokolád, sušenek, pečiva .. brr.
Většinou se mi to stávalo hlavně večer, ne kvůli špatnému nevyváženému jídelníčku (což je častá příčina) ale z nudy. První věc, kterou dělám, když se nudím - přemýšlím, co bych si mohla dát.
Vánoce, které byly, asi jako u všech, v přecpávacím duchu, u mě odstartovaly přejídající éru, která trvala, s přestávkami, do nedávna. Zjistila jsem totiž, že po přejídání nijak rapidně nepřibírám. Takže jsem se pak ovládala ještě hůř a stávalo se mi to čím dál častěji. Sice jsem nepřibírala, ale začaly se objevovat nějaké zdravotní problémy a hlavně můj největší strašák - celulitida. A taky se mi trošku zvětšovaly madla lásky, které naprosto nenávidím. A to byl důvod pro změnu.
První dny byly nejhorší. Cca první týden. Pak už to není tak těžké a doufám, že časem to nutkání a chutě zmizí úplně a budu schopná si jednou dát čtvereček čokolády, aniž bych ji celou dojedla. Teď se těmto problémovým potravinám vyhýbám úplně.

Co mi pomohlo ven?
Motivace. Dala jsem si nějaké cíle, kterých bych chtěla dosáhnout. Jasně jsem si je uvědomila. A jelikož postava ala Shrek, celulitida, nafouklý obličej ani zdravotní potíže mými cíli nejsou a už jsem se k těm věcem skoro dopracovala řekla jsem si dost a to byl asi prvotní impuls proto, abych to vydržela. Prohlížení hezkých cizích těl taky není na škodu.
Vyřadit problémové potraviny. Žádná čokoláda, nutella, chipsy .. vůbec. Vím, že bych se neudržela, kdybych začala. A ani mi to tak extra nechybí.
 Prohlížení obrázků jídla. A to myslím naprosto vážně. :D Když mě chytnou chutě třeba na zmrzlinu, chvíli si prohlížím všemožné fotky zmrzlin a pak už na ní ani nemám chuť.
Zdravé varianty pochutin. Upéct si zdravé sušenky, tvarohový dortík .. a mít vždy po ruce něco, co se dá zobnout ve chvílích nejvyšší nouze. :)
Deníček. Zavedla jsem si sešitek, kam jsem si jednoduše psala jen dny a u nich buď zeleně odkšrtla, když jsem ten den jedla správně, nebo udělala červený křížek, když jsem svůj plán nedodržela. A to mě dost nakoplo, když jsem se pak podívala do deníčku a pět dnů ze sedmi bylo červených. Sebekázeň level 1000. :D
Hlad je převlečená žízeň. Když mě chytal ten večerní nudou způsobený vlčí hlad, uvařila jsem si čaj nebo vypila sklenici vody. Hlad pak většinou utichne. :)
Zelenina! Zkuste se přejíst po tom, co do sebe nacpete třeba dvě kedlubny. :D
"Trest". Při každé myšlence na přežrání se jsem si preventivně naordinovala 100 dřepů a 20 kliků. Když jsem zrovna nebyla líná to udělat tak to fungovalo a neměla jsem pak na nějaké pochoutky ani pomyšlení. :D

Teď už si jen držet palce, aby to vydrželo nejlépe napořád. :))

FACEBOOK / INSTAGRAM